Detailní popis produktu

Šalvěj lékařská

Salvia officinalis

Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu, vysoká 30 až 70 cm.

Pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.

Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidávají se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská stejně často jako petrželka. Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci.

Šalvěj se používá též v léčitelství pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení, zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v klimaktériu nebo v pubertě. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. Droga je i osvědčenou přísadou do čajových směsí při léčbě různých druhů rakovin. Ve vyšších dávkách (nebo v kombinaci s alkoholem) působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy, ale je vhodné zvážit použití jako léčiva, potraviny nebo esenciálních olejů, které při vysokých dávkách vyvolávají riziko poškození jater. Při přípravě čaje ovšem pouze relativně malé množství účinných látek přechází do vody. tři až šest šálků šalvějového čaje denně je považováno za netoxickou dávku.

Žádaná je šalvěj i v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti. Odvar z 200 g šalvěje na jeden litr vody se přidává do osvěžující koupele. Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu).

Výsev: duben až červen

Sběr: srpen až září

Rozteč: 40 x 30 cm

Balení: 0,5 gramů